Básník ticha

V kategoriiLiterární kalendárium
NapsalAdministrátor

Chci to slyšet

Na dně každé písně,

i té nejsmutnější,

na dně každé sklénky

něco tiše cinká.

Někdy víc a jindy jenom málo.

Chci to slyšet.

Bůhví co mne nutí,

ale musím čekat na cinknutí,

jinak by se moje srdce bálo.

 

 

 

7.listopadu to bude přesně 25 let, kdy v Brně zemřel velký český básník Jan Skácel. Pro jeho tvorbu byla příznačná silná inspirace moravským folklórem a samotnou Moravou, její krajinou, lidmi, zvyklostmi. Na rozdíl od jiných českých básníků byl Skácelův básnický jazyk velmi úsporný. Neplýtval metaforami, tvořil spíše jednoduché a krátké obraty, někdy mu dokonce postačily k vyjádření pouhé čtyři verše:

lidé se berou pro ticho

které je slyšet jenom ve dvou

jinak to ticho neunesou

jinak je ticho přemůže

 

Skácel je někdy nazýván „básníkem ticha“ – jakkoli toto označení zní nelogicky, tak ticho se jako motiv v jeho poezii objevuje velmi často a má poměrně klíčovou funkci.

 

Jeho básně lze jen velmi těžko rozebrat a logicky zdůvodnit – asi jako většinu poezie – je třeba je spíš prožívat pocitově a žasnout nad tím, jak prostě dokázal tento básník vystihnout podstatu všeho, co nás v životě obklopuje a s přestávkami provází – radost i smutek, mládí i stárnutí, samota, sny a láska.

 

Proto končím tento článek symbolicky Skácelovou básní Modlitba, která toto vše shrnuje do nádherné poetické tečky a kterou bychom si povinně měli zvolit za životní motto.

 

Modlitba

A dej mi sílu unésti

všechno, co změnit nemám sil

Odvahu, abych to, nač stačím

na tomto světě pozměnil

A také moudrost abych znal

a od sebe to rozeznal.

František Halas

V kategoriiLiterární kalendárium
NapsalAdministrátor

27.10 2014 uplynulo 65 let od úmrtí významného českého básníka Františka Halase. Byl jednou z nejvýraznějších básnických osobností české poezie 30. a 40. let 20.století. Psal poezii meditativního charakteru, pro běžného čtenáře možná náročnou, jelikož velmi častým motivem jeho básní byla smrt ve všech možných podobách. Proto mu také byl vytýkán – ze stran jeho kolegů, kritiky i čtenářů – přílišný pesimismus. Přesto  jeho poezie pro svou hloubku a osobitost tvoří výjimečnou součást české literatury.

Halas je také jedním z průkopníků moderní české poezie pro děti. Jeho básničky pro děti jsou jednoduché, nesnaží se poučovat, naopak hledají inspiraci v obyčejných věcech dětského světa.

František Halas

Ladění
Malou noční hudbu slov odzpívaných z ráje

do usínání dětí zazpívat bych chtěl
a oddychna si dozpíváno maje
bych do daleka s nimi odletěl

Do země lazurné kde vlezlé zimy není
a lidé nevědí co je to míti hlad
bóžinku jaké by to bylo posezení
na hoře z marcipánu jen si vzpomínat

Malá noční hudba podařit se nechce
do usínání dětí však pošeptat jsem šel
Dětičky malé kdo musí vzlétat těžce
ten věřte vždycky nejvýš vyletěl

A to je tatínek a to je vaše máma
a to jsou chudáci ba u nás skoro všem
vyrážejí křídla celá země s náma
se chystá letět nebi do oken

(Fr.Halas, sbírka Ladění z r. 1942)

Smutné výročí „černého barona“

V kategoriiLiterární kalendárium
NapsalAdministrátor

26.10. 2014 si připomínáme 5 let od úmrtí českého spisovatele Miloslava Švandrlíka. Proslul především jako autor humoristických próz a povídek s hororovou tematikou. Asi nejznámějším dílem je smutně-groteskní román Černí baroni (1969), který se odehrává v prostředí PTP. Kniha se později stala inspirací k natočení stejnojmenného úspěšného filmu v roce 1992, v němž mj. exceloval nedávno zesnulý Pavel Landovský.

Knihovna v Závišicích nabízí čtenářům k zapůjčení tato díla Miloslava Švandrlíka:

Černí baroni

Lásky černého barona

Doktor od jezera hrochů

100 nejlepších hororů

Abychom úplně nezpustli

Sexbomba na doplňkovou půjčku

v oddělení pro mládež – Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka