Obecní knihovna v Závišicích

21.ledna plynulo 70 let od úmrtí Karla Poláčka, českého novináře, humoristy a nezapomenutelného spisovatele pro děti i dospělé. Patřil k okruhu demokraticky smýšlejících autorů, sdružených kolem Lidových novin, podobně jako bratři Čapkové nebo Eduard Bass.

Ve svých převážně drobných prózách se snažil parodovat a zesměšňovat hloupost a maloměšťáctví.

Z děl, která si nejvíce získala srdce čtenářů, je to jistě kniha Bylo nás pět. Je vzpomínkou na autorovo dětství v Rychnově nad Kněžnou a je vyprávěna z pozice hlavního hrdiny, školáka Petra Bajzy. Tvoří ji sled volných příhod, které vypravěč spolu se svými dalšími kamarády zažívá. Vesměs se jedná o opravdu humorné situace, které začnou jako „báječný nápad“, některého z hrdinů a povětšinou končí pořádným průšvihem, popřípadě i výpraskem. Autorovou myšlenkou zřejmě bylo zobrazení světa dospělých očima dětí, a to právě vytváří komičnost příběhů. Tu navíc podtrhuje Petrova snaha vyjadřovat se vždy spisovně, takže kombinací této snahy a obvyklé hovorové řeči mnohdy vznikají až jazykové „patvary“.

Cit.: I tázal jsem se Bejvala, zda by se bál, kdyby ho na noc zavřeli do cukrářství. Bejval Antonín odvětil, že by se ani trochu nebál, že by tam všecko sežral.   Já bysem se taky nebál a taky bych všecko sežral. Ale na hřbitově bych se bál.

Kniha už několik desítek let patří ke zlatému fondu české literatury v oblasti humoristické prózy, a proto je až s podivem, že ji Poláček psal těsně před odchodem do Terezína roku 1943. Kniha vyšla až po válce roku 1946.

Karel Poláček byl židovského původu, tudíž jeho životní pouť byla násilně přerušena 2.světovou válkou. Nejprve mu rasová perzekuce znemožnila práci novinářkou i vydavatelskou a posléze byl deportován do koncentračního tábora v Terezíně. V říjnu roku 1944 nastoupil do transportu do koncentračního tábora v Osvětimi. Předpokládalo se, že zde Poláček zemřel. Později však byly zjištěny nové skutečnosti a na základě svědků bylo potvrzeno, že Poláček přežil transport z Osvětimi do tábora Hindenburg, kde dokonce napsal divadelní hru, která byla inscenována. Potom se účastnil pochodu z Hindenburgu do tábora Gleiwitz. Zde pravděpodobně zahynul.

Nejnovější kniha brazilského spisovatele Coelha řeší situaci ženy středního věku, která „má všechno, ale stále jí něco schází“. Skvělá práce, milující manžel, vychované děti, život v dostatku hmotného zabezpečení, pomocnice v domácnosti,… to vše ji ale neuspokojuje, naopak stále pociťuje vnitřní prázdnotu a trápí ji deprese, nebo možná jen nuda. Tato apatie k životu vezme za své, když po letech potkává muže, s nímž si v mládí byla blízká a který je v současnosti úspěšným politikem. Jak setkání zamíchá s jejím životem? V pořadí šestadvacátá kniha autora je stylově odlišná od těch předchozích, a tak u čtenářů vyvolává rozporuplné reakce.

Knihovna v Závišicích přeje všem svým  čtenářům mnoho štěstí a zdraví v novém roce a také spoustu

příjemných chvilek s knihou!

Těším se na Vás!

9.ledna uplynulo 125 let od narození velkého českého spisovatele, překladatele a novináře Karla Čapka. Jeho dílo je velmi obsáhlé – zahrnuje tvorbu pro děti, romány, povídky i divadelní hry.

Čapkova novinářská činnost byla spojena především s Lidovými novinami, které byly periodikem demokraticky smýšlející populace. Proslul zvláště svými fejetony, sloupky a cestopisnými články. Mnohé z nich později vyšly i v knižní podobě (Jak se co dělá, Zahradníkův rok, Anglické listy apod.). Mimořádně ceněným dílem je jeho spis Hovory s TGM, které vznikly na základě přátelského vztahu s prvním československým prezidentem.

Z velkého množství děl, která si trvale získala důležité postavení v kontextu české literatury můžeme zmínit např. Čapkovy Povídky z jedné a druhé kapsy nebo romány Krakatit či Válka s mloky. Často se v jeho díle objevuje motiv zneužití techniky proti člověku (Krakatit, R.U.R.,), ale také varování před stále sílící hrozbou fašismu, a to zejména v dramatech Bílá nemoc a Matka. Vzhledem k tomu, že obě zmíněné hry vznikly do roku 1938, lze říct, že se autorovi podařilo až neskutečně přesně předjímat historické události, které následovaly.

Čapek nezapomínal ani na dětské čtenáře. Oblíbenými knihami u dětí byly zejména Dášeňka a Devatero pohádek.

Karel Čapek uměl skvěle pracovat s jazykem, dokázal využít všech zvláštností české řeči. Speciálním znakem jeho děl byla rozsáhlá slovní zásoba, složitá souvětí a kombinace různých vrstev a úrovní spisovnosti jazyka.

Byl ženatý s dlouholetou přítelkyní, herečkou Olgou Scheinpflugovou.

Olga Scheinpflugová

V letech 1932-38 byl celkem sedmkrát nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Jakožto přesvědčený pacifista byl Čapek dlouho před vypuknutím války trnem v oku fašistům. Zemřel 25.12. 1938, uštván jejich útoky, na zápal plic několik měsíců před plánovaným zatčením gestapem.

V naší  knihovně si můžete zapůjčit a přečíst tato díla Karla Čapka:

Dášeňka čili život štěněte – dnes již klasická kniha pro dětské čtenáře, kterou Čapek nejen napsal, ale také sám ilustroval a opatřil vlastními fotografiemi. Vypráví o narození a dalších dobrodružstvích štěňátka Dášeňky.

Devatero pohádek – nezapomenutelný soubor „moderních“  autorských pohádek. S velmi lidským humorem objasňuje dětem spoustu jevů běžného života v pohádkovém obalu. některé z nich byly zfilmovány – naposledy ve filmové pohádce Lotrando a Zubejda (scénář – Zd.Svěrák, rež. Karel Smyczek).

soubory fejetonů a různých článků – Zahradníkův rok, O divadle a tak podobně

Kapesní povídky jsou dokladem Čapkovy „slabosti“ pro detektivní žánr. Nejedná se však o klasické detektivky, nýbrž o humorné krátké příběhy, které objasňují nějakou záhadu – ne vždy kriminální. Jde o výběr povídek ze souborů Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy. Ke čtení jsou vhodné pro čtenáře od 9 let.

divadelní hry – Loupežník, Bílá nemoc, R.U.R – možná udělají radost všem maturantům, neboť stále figurují v seznamech doporučené četby.

Válka s mloky – nadčasový román, který i po více než 6o letech od vydání má čtenářům co sdělit a je až děsivě aktuální i v současné době. Řadí se k tzv. antiutopiím.

Hovory s TGM pořídil Čapek na základě rozhovorů s 1.čsl.prezidentem. Je to unikátní dílo, protože charakterizuje jeho osobnost z hlediska biografických údajů, ale také vypovídá o jeho názorech. Sám Masaryk dílo autorizoval.

19.listopadu by se dožil devadesáti let český spisovatel, filmový a televizní scénárista Jan Otčenášek (1924-1979).

Otčenáškovo literární dílo patří ke kvalitě české literatury – ačkoli jeho počáteční romány jsou psány v duchu tehdejší politické angažovanosti (Občan Brych, Plným krokem). Navždy si však získal srdce čtenářů především novelou Romeo, Julie  a tma, která patří k tomu nejlepšímu, co bylo v české literatuře v rámci tématu války napsáno. Křehký milostný příběh studenta Pavla, který se během strašidelného období heydrichiády snaží ukrývat židovskou dívku Ester. Milostný vztah, který se mezi mladými lidmi postupně rozvíjí, je od začátku předurčen k tragickému konci. Proto také autor zřejmě použil v názvu paralelu s nejslavnější Shakespearovou milostnou tragédii a doplnil ji slůvkem „tma“, které má symbolizovat temné období války. Intenzita a hloubka této knihy nevymizí ani několik let po přečtení.

Pozn. Knihy s podobnou tematikou – Arnošt Lustig:Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, Jan Drda: Vyšší princip, Romain Rolland: Petr a Lucie

Do knihovny opět dorazil balíček knih z regionálního výměnného fondu. Zde je nabídka, ať víte, na co se těšit a pro co si k nám do knihovny přijít!

Romány pro ženy:

Jo Beverly – Rodové prokletí

Suzanne Enoch – Šlechetný darebák

Laura Lee Guhrke – …a pak ji políbil

Lisa Jackson – Temný safír

Sabrina Jeffries – Nesmlouvej s ďáblem

Chci to slyšet

Na dně každé písně,

i té nejsmutnější,

na dně každé sklénky

něco tiše cinká.

Někdy víc a jindy jenom málo.

Chci to slyšet.

Bůhví co mne nutí,

ale musím čekat na cinknutí,

jinak by se moje srdce bálo.

7.listopadu to bude přesně 25 let, kdy v Brně zemřel velký český básník Jan Skácel. Pro jeho tvorbu byla příznačná silná inspirace moravským folklórem a samotnou Moravou, její krajinou, lidmi, zvyklostmi. Na rozdíl od jiných českých básníků byl Skácelův básnický jazyk velmi úsporný. Neplýtval metaforami, tvořil spíše jednoduché a krátké obraty, někdy mu dokonce postačily k vyjádření pouhé čtyři verše:

lidé se berou pro ticho

které je slyšet jenom ve dvou

jinak to ticho neunesou

jinak je ticho přemůže

Skácel je někdy nazýván „básníkem ticha“ – jakkoli toto označení zní nelogicky, tak ticho se jako motiv v jeho poezii objevuje velmi často a má poměrně klíčovou funkci.

Jeho básně lze jen velmi těžko rozebrat a logicky zdůvodnit – asi jako většinu poezie – je třeba je spíš prožívat pocitově a žasnout nad tím, jak prostě dokázal tento básník vystihnout podstatu všeho, co nás v životě obklopuje a s přestávkami provází – radost i smutek, mládí i stárnutí, samota, sny a láska.

Proto končím tento článek symbolicky Skácelovou básní Modlitba, která toto vše shrnuje do nádherné poetické tečky a kterou bychom si povinně měli zvolit za životní motto.

Modlitba

A dej mi sílu unésti

všechno, co změnit nemám sil

Odvahu, abych to, nač stačím

na tomto světě pozměnil

A také moudrost abych znal

a od sebe to rozeznal.

27.10 2014 uplynulo 65 let od úmrtí významného českého básníka Františka Halase. Byl jednou z nejvýraznějších básnických osobností české poezie 30. a 40. let 20.století. Psal poezii meditativního charakteru, pro běžného čtenáře možná náročnou, jelikož velmi častým motivem jeho básní byla smrt ve všech možných podobách. Proto mu také byl vytýkán – ze stran jeho kolegů, kritiky i čtenářů – přílišný pesimismus. Přesto  jeho poezie pro svou hloubku a osobitost tvoří výjimečnou součást české literatury.

Halas je také jedním z průkopníků moderní české poezie pro děti. Jeho básničky pro děti jsou jednoduché, nesnaží se poučovat, naopak hledají inspiraci v obyčejných věcech dětského světa.

Ladění
Malou noční hudbu slov odzpívaných z ráje
do usínání dětí zazpívat bych chtěl
a oddychna si dozpíváno maje
bych do daleka s nimi odletěl

Do země lazurné kde vlezlé zimy není
a lidé nevědí co je to míti hlad
bóžinku jaké by to bylo posezení
na hoře z marcipánu jen si vzpomínat

Malá noční hudba podařit se nechce
do usínání dětí však pošeptat jsem šel
Dětičky malé kdo musí vzlétat těžce
ten věřte vždycky nejvýš vyletěl

A to je tatínek a to je vaše máma
a to jsou chudáci ba u nás skoro všem
vyrážejí křídla celá země s náma
se chystá letět nebi do oken

(Fr.Halas, sbírka Ladění z r. 1942)

Nabízím několik tipů všem milovníkům silných románových příběhů… vše najdete u nás v knihovně 🙂

Alyson Richmanová – Ztracená manželka

Americká autorka Alyson Richmanová zavádí čtenáře v románu Ztracená manželka z Prahy až do dalekého New Yorku. Příběh velké lásky Lenky a Josefa může zpočátku působit jako dojemná lovestory, ale opak je pravdou. Jejich seznámení a zamilování je totiž lemováno rokem 1939 v předválečné Praze. Další osudy hrdinů se prolínají s reálnými událostmi i skutečnými historickými postavami. Kniha je nejen připomínkou holocaustu, ale i krásným příběhem o nezdolnosti, lidské síle a odvaze. Je napsána velmi čtivě a emočně působivě, takže se s ní budete jen těžko loučit.

 Leila Meachumová – Dlouhé stíny

Pro všechny čtenáře, kteří mají rádi napětí až do konce je určen právě tento román. Prostřednictvím příběhu sledujeme osudy tří kamarádů – Catherine, Treye a Johna, jejichž původní přátelství neodvratně spěje k milostnému trojúhelníku. To je však jen odrazový můstek pro další, bohatě rozvinutý děj celého příběhu, který ukazuje, jak jeden nepatrný okamžik v životě člověka dokáže  jeho život zcela změnit.

Jonass Jonasson – Analfabetka

Švédský spisovatel Jonass Jonasson se roku 2009 proslavil vydáním románu Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel. Kniha se stala bestsellerem a byla přeložena do 35 jazyků. Druhý humoristický román tohoto autora vypráví o černošské dívce, která se narodila v chudinské čtvrti Johannesburgu. Přestože neumí číst, velmi dobře rozumí matematice. Osud i její talent ji nakonec zavedou až do mezinárodní politiky. Stejně jako v první Jonassonově knize ani zde není nouze o humorné situace a kniha Vás určitě pobaví.

Jiří S. Kupka – Válečná nevěsta

Žena mezi dvěma muži – tak by se dal stručně charakterizovat námět románu, který se odehrává v Londýně během druhé světové války v době bitvy o Británii. Hlavní hrdinka Hana se v Anglii, kam utekla s rodiči z protektorátního Československa, setkává s bratry Hellerovými – Vilémem a Robertem. Oba ji postupně projeví svou přízeň a ona stojí před rozhodnutím… Váhavý a za všech okolností korektní Vilém, nebo Robert, světák, užívající si života plnými doušky. Ačkoli samotný název nebo úvodní charakteristika může zavánět červenou knihovnou, není tomu tak. Samotný milostný motiv je spíš upozaděn na úkor líčení války.  Navíc v průběhu děje čtenář zjistí, že na první pohled povrchní Robert plní v utajení úkoly britské tajné služby a všechno se tak zamotává…

26.10. 2014 si připomínáme 5 let od úmrtí českého spisovatele Miloslava Švandrlíka. Proslul především jako autor humoristických próz a povídek s hororovou tematikou. Asi nejznámějším dílem je smutně-groteskní román Černí baroni (1969), který se odehrává v prostředí PTP. Kniha se později stala inspirací k natočení stejnojmenného úspěšného filmu v roce 1992, v němž mj. exceloval nedávno zesnulý Pavel Landovský.

Knihovna v Závišicích nabízí čtenářům k zapůjčení tato díla Miloslava Švandrlíka:

Černí baroni

Lásky černého barona

Doktor od jezera hrochů

100 nejlepších hororů

Abychom úplně nezpustli

Sexbomba na doplňkovou půjčku

v oddělení pro mládež – Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka